V oblasti výzkumu, vývoje a Inovací i ICT a sdílených služeb v rámci Operačního programu Podnikání a inovace
pro konkurenceschopnost (OPPIK) se nyní často skloňuje termín RIS3 strategie. Málokdo ale ví, co vlastně znamená…
RIS je zkratka z anglického Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation, v českém překladu Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR. Jedná se o poměrně složitý a nepřehledný 300stránkový dokument, který má v oblasti výzkumu, vývoje a inovací zajišťovat co nejužitečnější zacílení dotací z EU. Zjednodušeně, jednou z předběžných podmínek, kterou nyní musí žadatelé splnit, aby dotaci mohli čerpat, bude podrobný popis vazby dotačního projektu na RIS3 strategii. Její agendu řídí Úřad vlády ČR, sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace.
Co znamená RIS3 strategie pro žadatele o dotaci v praxi?
Když se podnik rozhodne podat dotační žádost v rámci první a čtvrté Prioritní osy OPPIKu, v oblasti výzkumu a vývoje a inovací či ICT a sdílených služeb či Vysokorychlostního internetu, jeho projekt musí být zaměřen na takovou oblast, na kterou se má ČR podle RIS3 strategie soustředit, tedy například na elektrickou a elektronickou výbavu vozidel či na technologie pro výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných a druhotných zdrojů.
Žadatelé, budou muset velice podrobně popisovat a prokazovat vazby svého projektu na RIS3 strategii. K tomu je třeba materiál, který se nečte jednoduše, nejprve pečlivě nastudovat. Prokousat se 300 stránkami odborného textu plus 130stránkovým manuálem vyžaduje trpělivost, pozornost a čas. Ti, kdo v současné době nejlépe vědí, jak s informacemi v dokumentu pracovat, jsou dotační odborníci. Jednou z možností, jak ušetřit čas, tedy je, takové odborníky využít.
Jedná se tedy o další podmínku, kterou podniky musejí splnit, aby měly šanci na úspěšné schválení žádosti...
Přesně tak. A žadatelé se s ní musejí, jestliže chtějí získat finance z EU, vyrovnat. Musejí se vejít do úzkých mantinelů, které tento materiál nově určuje. V minulém programovém období tvořily tyto mantinely tzv. CZ NACE kódy (vymezení odvětví přímo definované dotační výzvou určitého programu), nyní k nim přibyly další překážky v podobě tzv. znalostních domén, národních domén specializace a prioritních aplikačních domén. Již nyní, při zpracování dotačních žádosti do programů v prioritní ose 1 a 4 v rámci OPPIK (např. Aplikace, Inovace, Potenciál či ICT a sdílené služby), je nezbytné řídit se RIS3 strategií.
Jak se bude vazba dotačního projektu na RIS3 strategii určovat?
To je poměrně složitá otázka. Předpokládám, že v každé výzvě, která se bude vztahovat k Prioritní ose 1 a 4 OPPIKu, by měl být v rámci programů odkaz na podkladový materiál, který, teoreticky, pomůže žadatelům o dotaci tuto vazbu určit. Musí tedy nejprve najít a poté definovat vazbu svého projektu na strategii a nezapomínat přitom na bodové hodnocení. Zní to poměrně jednoduše, ale porozumění dokumentu typu RIS3 není úplně snadné. Komplikuje ho široká řada nových termínů. Doporučuji vyhledat odborníky na dotace, kteří v tomto žadateli ušetří hodně času. Dokáží vazbu projektu na strategii prokázat, kvalitně popsat, a zvýšit tak výrazně šanci na přidělení dotace.
Zmínil jste bodové hodnocení. Co o něm dokument říká?
Vazba projektu na RIS3 bude v relevantních dotačních programech dokonce vylučovacím kritériem. Rozdíl je, zda se bude jednat o velký podnik nebo o podnik malé a střední velikosti. Například v rámci Potenciálu, Aplikací či Inovací musí velký podnik najít vazbu mezi záměrem projektu a současně tzv. znalostní doménou neboli KETs (oblasti klíčových technologií, jako jsou třeba fotonika či nanotechnologie) a národní doménou specializace, prioritní aplikační doménou (např. Pokročilé stroje, technologie pro silný a globálně konkurenceschopný průmysl, Hutnictví). Jakmile nebude cílit zároveň na KETs a národní domény specializace i prioritní aplikační domény zmíněné v RIS3, nemůže o dotaci vůbec žádat.
Jinak je to u malých a středních podniků. Ty musí záměr projektu definovat pouze v rámci tzv. národní domény specializace, prioritní aplikační oblasti (např. Dopravní prostředky pro 21. století, Automotive), která je o stupeň níže, než zmíněná znalostní doména. U malých a středních podniků je to dostačující. Kromě vylučovacích kritérií se však vazba mezi projektovým záměrem a RIS3 strategií bude i bodově hodnotit. A vzhledem k tomu, že například u dotačních programů Aplikace a Potenciál se plánují kolové výzvy, kde se počítá každý bod, je třeba toto nepodcenit.
Co pro žadatele znamená, když jeho projekt nebude v žádné vazbě na RIS3 strategii?
Pak nemá šanci na úspěch. Doporučuji proto projekt, minimálně jeho vazbu na RIS3, konzultovat s odborníky. Jak už jsem naznačoval, při hodnocení projektu se na ni bude klást důraz, bude tedy potřeba ji odborně a kvalitně zdůvodnit. To, že potenciální žadatel o dotaci potřebnou vazbu nenajde, však ještě neznamená, že ji projekt skutečně nemá. RIS3 strategie je složitým odborným dokumentem a právě odborníci mohou pomoci se v něm nejen lépe zorientovat, nýbrž rovnou jej vhodně provázat s konkrétním projektovým záměrem.
